Žulový lom Dolní Požáry: Historie a Tradice Kamenické Výroby
Žulový lom Dolní Požáry u Prosečnice, nedaleko Prahy, je jedním z nejstarších stále provozovaných kamenolomů v České republice. Těžba žuly zde začala již v druhé polovině 18. století a dodnes si udržuje významné postavení na českém trhu.
Požárská žula, dříve známá jako konopišťská, patřila vždy mezi nejuznávanější české žuly díky svým jedinečným vlastnostem. Šedá žula z tohoto lomu je ceněná pro možnost těžby ve velkých blocích a svou výbornou leštitelnost. Opracování žuly probíhalo v místních kamenických dílnách, přičemž blízká železnice hrála klíčovou roli v dopravě kamene.
V minulosti byla požárská žula využita pro výstavbu mnoha významných budov a památek jak u nás, tak i v zahraničí. V České republice je tato žula součástí některých stanic pražského metra, mnoha pomníků, včetně podstavců soch sv. Václava a Jana Žižky, pomníku Františka Palackého, schodiště Národního divadla a Městské knihovny. Najdeme ji také v dlažbě na Pražském hradě, na nádvoří, v Komerční bance Praha, ve sloupech Obecního domu či na terase u Paláce kultury. Byla využita i pro výstavbu budovy Ministerstva zemědělství a Národního památníku.
Za hranicemi byla požárská žula použita mimo jiné pro pomník Českých Legionářů na hřbitově Père-Lachaise v Paříži a pro ministerské budovy ve Vídni a Budapešti. Tato žula se rovněž často používala na stavbu mostů, vodních děl a železničních staveb, což podtrhuje její univerzálnost a kvalitu.
Žulové lomy nad Prosečnicí byly původně dva, oba se nacházely severně od železniční zastávky. Nejprve byly ve vlastnictví konopišťského panství, po první světové válce přešly do státního vlastnictví. Lom „v Doubí“ byl v 50. letech 20. století opuštěn a postupně zarostl lesem. Těžba v lomu blíže k železnici, známém dříve jako „na Vrších“, pokračovala s přestávkami v omezeném rozsahu až do současnosti.
V roce 2015 se vlastníkem lomu stala firma ABAKRON, která v roce 2016 obnovila těžbu žuly a navázala na dlouhou tradici kamenické výroby. Díky modernizaci těžebních technologií a zpracovatelských postupů pokračujeme v odkazu našich předků a přinášíme zákazníkům kvalitní českou žulu, která se osvědčila v mnoha významných stavbách doma i ve světě.
Podpora zaměstnanosti – zvyšujeme míru zaměstnanosti v regionu, zajišťujeme množství pracovních míst na různých pozicích v oblasti těžby kamene a kamenické výroby. Tradiční metody zpracování kamene ve spojení s využitím moderních technologií výroby nabízejí zajímavou pracovní příležitost a získání dalších odborných zkušeností v tomto oboru.
Klademe důraz na pečlivé plánování a šetrný přístup zajišťující rovnováhu mezi potřebou surovin a ochranou životního prostředí. V co nejvyšší možné míře zpracováváme i méně kvalitní kámen vznikající při odkrývání ložiska a recyklujeme i odpady kamenické výroby.
Minimalizováním množství odpadu ukládaného na skládku a neustálým zlepšováním technologie výroby omezujeme působení negativních vlivů na okolí a přispíváme k ochraně životního prostředí.
Žulový lom Dolní Požáry u Prosečnice, nedaleko Prahy, je jedním z nejstarších, dosud provozovaných kamenolomů v ČR. Těžba žuly zde byla zahájena již v druhé polovině 18. století.
Šedavá žula, dříve nazývaná konopišťská a poté požárská – podle nedaleké obce Dolní Požáry, vždy patřila mezi naše nejznámější žuly. Její charakteristickou vlastností bylo, že se dala vylamovat ve velkých blocích a byla dobře leštitelná. Opracování žuly se provádělo v místních kamenických dílnách, významnou úlohu v dopravě kamene měla blízká železnice.
Požárská žula byla v minulosti využita pro stavbu mnoha významných budov a památek u nás i v zahraničí. Byly z ní postaveny některé stanice pražského metra, mnoho pomníků, například podstavce soch sv. Václava a Jana Žižky v Praze, pomník Fr. Palackého. Dále schodiště Národního divadla a Městské knihovny, dlažba na Pražském hradě a nádvoří, Komerční banka Praha, sloupy Obecního domu v Praze, terasa u Paláce kultury, Národní památník, budova Ministerstva zemědělství. Za hranicemi vzpomeňme například pomník Českých Legionářů na hřbitově Pére-Lachaise v Paříži, ministerské budovy ve Vídni, v Budapešti a další. Tato žula byla taká často využívána na výstavbu mostů, vodních děl a železničních staveb.
Žulové lomy nad Prosečnicí bývaly dříve dva, oba ležely severně od železniční zastávky. Nejdříve je vlastnilo konopišťské panství, po 1. světové válce je převzal stát. Lom „v Doubí“ byl v 50. letech 20. století. opuštěn a zarostl lesem. Těžba žuly a kamenická výroba v lomu blíže k železnici, dříve nazývaném „na Vrších“ pokračovala v omezeném rozsahu s přestávkami až do současnosti.
V roce 2015 se vlastníkem tohoto lomu stává firma Abakron, v roce 2016 obnovuje těžbu žuly a pokračuje v tradici kamenické výroby.
